Mlhy zahalily Božkovské údolíčko, lezavá zima kousala děti do uší a nosu, ale přesto plné nadšení a se zářícíma očima vyrazily temným podvečerem okolo řeky hledat Martinský poklad. Při své pouti měli štěstí a potkali svatého Martina na koni. Ten se s nimi rozdělil o světélko z lucerny, která mu ozařovala jeho cestu za milosrdenstvím a zavedl je k pokladu. Děti mu za jeho laskavost zazpívali a nadšeně se rozdělily o rohlíčky z pokladu, které s láskou napekly jejich laskavé maminky. Všichni si odnášíme v srdci teplo svého vnitřního svetélka do času blížící se zimy.